Vliv pracovního prostředí na produktivitu a motivaci zaměstnanců

Mezi zaměstnanecké benefity, které jsou vedle mzdy hlavním nástrojem hmotné a nehmotné motivace zaměstnanců patří mimo jiné také příjemné pracovní prostředí, které společně s dobrým pracovním kolektivem přispívá velkou měrou k efektivitě a produktivitě jednotlivých zaměstnanců a představuje také jeden ze zdrojů jejich motivace. Pracovní prostředí plní několik specifických funkcí, které se promítají nejen do fyzického zdraví zaměstnanců (této oblasti se věnuje především bezpečnost a ergonomie), ale také do psychické pohody, jež může mít v celkovém zdravotním stavu jednotlivce mnohem hlubší význam.

Aspekty pracovního prostředí ovlivňují duševní pohodu zaměstnance

Zatímco fyzickou pohodu pracovníků můžeme zajistit vhodným vybavením kanceláře, zejména v otevřených místnostech působí na jejich schopnost soustředění také celkové provedení vnitřních prostor, dispozice a rozmístění pracovišť a úroveň hluku. Pracovní prostředí určuje především míru duševní zátěže zaměstnanců, která nabývá tří specifických forem zahrnujících:

• senzorickou zátěž – vznikající nadměrnými vjemy smyslových orgánů pracovníků
• mentální zátěž – dána náročností pracovních úkolů související se stresovými faktory jako nutnost důsledného soustředění, paměti, kreativního myšlení či rozhodování
• emoční zátěž – odvíjející se od vztahů na pracovišti

Tyto jednotlivé faktory lze ovlivňovat konkrétními kroky, jež zmírňují konečný dopad na psychiku zaměstnance, a umožňují dosažení vybalancovaného a uvolňujícího klimatu, které podporuje výkon pracovníků.

Jakým způsobem přistupovat k faktorům duševní zátěže

Chcete-li dosáhnout optimálního výkonu pracovníků, je možné jej vedle různých odpočinkových aktivit implementovaných přímo v kancelářských (ale také výrobních) prostorách podpořit zaváděním vhodných nástrojů eliminujících faktory duševní zátěže.

Zmírnění senzorické zátěže

Zátěž senzorických vjemů lze zmírnit využíváním vhodných prostředků dotvářejících prostředí, případně ochranných pomůcek. Jsou-li zaměstnanci v kancelářích nebo halách s vysokým hlukem a nedostatečným přísunem čerstvého vzduchu či denního světla, je optimálním řešením aplikovat na prostředí náhradní prvky – příjemné teplé měkké světlo, možnost pravidelných procházek v exteriéru, vybavení rostlinnými nebo vodními prvky, odhlučnění nebo protektivní prvky. Cílem je maximalizovat přirozený přírodní dojem prostředí, celkově by kancelář měla být designově uspořádána tak, aby působila příjemným a relaxačním efektem.

Zmírnění mentální zátěže

Rozvržení pracovních úkolů často není možné realizovat tak, aby docházelo ke střídání náročných a méně náročných úkolů. Hromadí-li se však ty náročnější úkoly, může to vést až k celkové stagnaci nebo zhroucení lidského organismu. Správný manažer by tak měl vodně odhadnout výdrž zaměstnance a připravovat pro něj pracovní náplň tak, aby byla vždy zátěž průměrná. Velmi vhodný je pro tyto účely benefit volných dnů pro odpočinek od psychické zátěže, které některé firmy nabízejí jako alternativu k sick days.

Zmírnění emoční zátěže

Každé pracoviště je samostatnou sociální bublinou, v níž se odehrávají mnohdy velmi náročné vztahové konstrukce, zvláště proto, že umožňuje vymezení nadřazených a podřazených rolí. Konfliktní prostředí je častým důvodem pro snižování efektivity a produktivity práce vlivem nesprávné komunikace a motivace. Tento faktor je silně rizikový zejména mezi silnými osobnostmi, proto by také měl manažer vhodně využívat služby oddělení interpersonálních vztahů mezi zaměstnanci a pravidelně s nimi vést rozhovory také o tom, jak na ně sociální atmosféra na pracovišti působí.