Myšlenkové mapy – využívejte mozek naplno

Jak vznikly myšlenkové mapy

Myšlenkové mapy nejsou žádnou novinkou. S tímto konceptem přišel v 60. letech minulého století autor a psycholog Tony Buzan. Všiml si totiž, že klasický způsob zapisování poznámek na papír nerespektuje způsob, jakým náš mozek pracuje. Mozek totiž nemyslí lineárně ani chronologicky, nýbrž na základě asociací. Mezi těmi následně hledá souvislosti. Snaha donutit naše hlavy klást myšlenky spořádaně jednu za druhou se dá přirovnat k jízdě autem se zataženou ruční brzdou. Když ale využíváme myšlenkové mapy, pracujeme tak, jak je pro naši mysl přirozené.

Jak se tvoří myšlenkové mapy

Je to jednoduché. Doprostřed papíru zakreslíte základní pojem, od kterého se chcete odrazit. Na základě asociací potom v pavoukovitém schématu vedete další pod-témata. Ta se dále větví. Při pohledu na celou mapu, pak můžete původně spolu nesouvisející pojmy propojovat.

Co naopak myšlenkové mapy nejsou

Pojem myšlenkových map od svého vzniku poměrně zevšedněl a dnes je používá kdekdo. Občas ale za myšlenkové mapy vydávají jejich tvůrci i tzv. pavoučí diagramy. Na první pohled vypadají stejně, ale chybí zde jeden základní faktor, díky kterému zaznamenaly myšlenkové mapy takový úspěch. Nezapojují totiž pravou mozkovou hemisféru. Právě ta je zodpovědná za kreativitu a emotivní uvažování. Logické a racionální uvažování obstará levá hemisféra, jejíž zapojení není třeba nijak zvlášť stimulovat. Celý vzdělávací proces v běžném školství pracuje v podstatě pouze s ní.

Při tvorbě myšlenkových map využíváme obě hemisféry

A k čemu tu pravou hemisféru potřebujeme? Využití kreativity k řešení problémů asi není třeba příliš obhajovat. Jsou to právě tvůrčí schopnosti, co nám umožní rozlousknout oříšek neřešitelného problému. Myšlenkovou mapu tak využijete nejen při tvorbě článku, projektu nebo při brainstormingu s kolegy. Můžete takto vymyslet vánoční dárek pro tchána, sepsat seznam na dovolenou (a tentokrát nic nezapomenout) nebo přijít na to, jak uspořádat rodinné finance. Vezměte papír tužku – pastelky – a zapisujte podle asociací. Nechce se vlastní myslí překvapit. Nový efekt přidává pravá hemisféra také k učení. Jak by měl vědět každý učitel (a jak bezpochyby ví každý politický marketér), nejlépe si pamatujeme to, k čemu máme emoční vazbu. Emoce stimulují paměť. Opět je to pravá hemisféra, která při učení umí kouzla dodáním emotivní vazby, pokud ji dokážeme zapojit.

A jak myšlenkové mapy zapojují pravou hemisféru?

Zde se právě nachází onen rozdíl mezi myšlenkovými mapami a pavoučími diagramy. Kreativita a emoce se totiž spouští prvky, které dospělí pozapomněli, ale tvořivé děti milují. Barvami a obrazy. Na správné myšlenkové mapě tak najdete různé barvy. Propojení mezi tématy neznázorňují prosté čáry, nýbrž mnohotvaré spojnice – vlnovky, šipky, linky z hvězdiček nebo srdíček. Také se doporučuje používat obrázky ke slovům nebo dokonce místo slov. A nebojte se, na kvalitě kresby vůbec nezáleží. Váš mozek ví, co jste měl v plánu načmárat. Může se stát, že vytvoříte mapu a nevíte, jak dál. Řešení problému se nedostavuje, máte tzv. zásek. Pak vezměte do ruky pastelky, vybarvěte, co se dá, domalujte obrázku a kreativita se probudí.

Nechte mozek pracovat naplno, vaše mysl vás překvapí tím, co sama dokáže!

Autor textu: Barbora Jiřincová, web: www.pochopte-dejiny.cz


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 200 Kč
Zobrazit formulář pro nákup